Stará rozpadlá přátelství bolí

Myslím, že si konečně uvědomuju co je přátelství. Jak moc mi na někom záleží. Strašně mi teď chybí jeden člověk.
Postrádám ho docela často.....a možná i tohle čte. To nevím...
Jak je možné , že se najednou ze dne na den přestane člověk bavit s někým kdo pro něj tolik znamenal. Kdo měl pochopení pro mě a mé zájmy. Nemám s kým chodit na nákupy, ty naše řeči mi chybí. Byli to fajn dny, nebo spíš léta s nejlepší blogerkou, jejíž blog mi zde schází nejvíce....jelikož byl zrušen.
Byla to osoba se kterou jsem se vždycky nejvíce nasmála, dokázali jsme se hlasitě tlemit celé hodiny. Nosit naše ulítlý hadříky a nechali na sebe zírat kolemjdoucí. Nemá mě kdo fotit. Nemám s kým probírat můj blog. Strašně mi to chybí....ale může se to zase napravit?
Zní to dost hloupě. Určitě se mi teď vysmívá jaká jsem vtěrka,ale mě to prostě chybí a bude chybět. :-(
Nikdy jsem si nemyslela že se mi bude zdát tolik snů o tom, jak jsme se smířili :-(
Ach jo. moc se omlouvám za tyhle kecy všem kteří to čtou,ale jsou to opravdu velké rány na mém srdci :-(

Jsem jako ten medvídek.....zanechán napospas okolnímu světu :-(