V sobotu 27.11. jsme s
TERŮ podnikli
trip do Prahy. Největším cílem byl dlouho plánovaný meet-up fashion blogerů. Byla to nejen pro nás velmi očekávaná akce na kterou sme se hrozně těšili....Ale jak se čas blížil
2.HODINĚ a my se pomalu,ale (ne)jistě přesouvali ze spodní části Václaváku pod
KONĚ, srdce nám začlo bušit jako o závod a my sme byli vturánu hodně malé. Náš plán byl jasný. "Koukneme se na všechny ty fajn slečny ( a samozdřejmě
Martin ) co známe z blogů jen
z dálky a když se nám nebudou líbit půjdeme jinam." řekla jsem. A terů bez ostychů souhlasila. Jenže muj mozek najednou zaslal mému tělu příkaz o kterém jsem nevěděla a najednou sem terů táhla pod koně a během minuty jsme stáli v kroužku s ostatními. Na terů však bylo vidět, že není zrovna ve své kůži a tak jsem jí
uklidňovala, že její osobitý styl je originální a že se nemusí vůbec bát. Tak jsme čekali. Stáli v kroužku a navzájem se pozorovali a jak ubíhali poslední minutky kroužek se zvětšoval a zvětšoval, až se nás sešlo rovných
18 :-). Taková účast byla určitě hřející na srdci pro
LUCKU která to celé zařizovala. Tímto bych jí moc ráda poděkovala za
skvělý zážitek.
Přesunuli jsme se tedy do metra. Náš cíl byl jasný !! CODE:MODE !! To jsme však ještě netušili co nás čeká. S některými jsme se seznámili už v metru :-) všichni se tak nejistě bavili. Někteří samozřejmě víc, protože se znali z minulého meet-upu a ze showroomu kam se my ostatní jen těžko dostaneme.
Dorazili jsme na CODE:MODE a byli
šokovani....všechny ty krásné výrobky úplně zkazil fakt že jednotlivé stánky byly
nahňácány na sobě a člověk místo aby si prohlížel všechny ty krásné věci se jen staral o to aby prošel uzoučkým prostorem dál.. Opravdu mi začínalo být nevolno...naštěstí ve vedlejší místnosti už to nebylo tak strašné a tak jsme tam strávili více času. Blogeři se
rozprchli a my se radši drželi Lucky aby sme se někde nezapomněli. Mimochodem nic sme si s terů nekoupili. Spíš sme se inspirovali k vlastní tvorbě a když už něco budu chtít radši se v klidu kouknu na
FLER.
Když jsme se konečně všichni sešli zamířili jsme do metra c cílem najít nějakou kavárnu kam by jsme se všichni poskládali. Nejprve jsme zamířili do myšáka. Byla to nádherná luxusní kavárna. Bohužel ale nebylo místo. Škoda, těšila jsem se na luxusní horkou čokoládu.
Usadili jsme se tedy hned vedle v bagetárně, za což jsem nesmírně ráda, protože mi už začínala být značná zima. Terů bohužel nešla s námi a šla se svým tatínkem nakupovat. Sice mě to mrzelo, ale je fakt, že ona ho zas tak často nevidí a tak jsem jí to přála. Terů však přišla o velmi skvělý zážitek. Atmosféra začala být velmi příjemná a postupně jsme se měli stále o čem bavit. Navzájem jsme si napsali adresy blogů a pomlouvali ty, co by se přece nikdy nesnížili k tomu se k nám připojit. Dala jsem si výbornou zapečenou tortilu, která byla velmi dobrá. Možná by mi ani nevadilo kdyby jí nechali tak jak byla a nezapejkali by jí.
Postupem času nás
ubývalo a my jsme si pak stále povídali o zajímavých věcech. Dokonce došlo i na
striptéry. Já však začínala být
nervózní a stále koukala na telefon a čekala nějakou zprávu od Terů, Přece na mě nezapomněla. A protože bagetárnu zavírali museli jsme se přesunout jinam. Ostatní chtěli jít na
rozsvícení vánočního stromečku na staromák,ale i když bych to ráda viděla už jsem radši šla za terů. Bála jsem se že se v tom zmatku a tmě nenajdeme. Naštěstí
výloha H&Mka s kolekcí Lanvina to jistila a my jsme se šťastně našli. Zašli jsme spolu ještě na chvíli do Paládia, kde jsem si koupila krásné
tričko a nejúžasnější
řetízek na světě. Obojí ukážu jindy.
Byl to krásně strávený den a vše završil gumovými bonbóny z MARKS&SPENCER.
.jpg)
